Již po čtvrté jsme se vydali pod Ještěd bojovat o cenné vteřiny tentokrát poprvé s dvoulitrovým Renaultem Clio v nezvykle stříbrném kabátku. V Hrádku nás přivítalo bláznivé letní počasí a už od tréninku jsme koupali ve vlastní šťávě … Více v reportu Martiny Daňhelové.

Již po čtvrté jsme se vydali pod Ještěd bojovat o cenné vteřiny tentokrát poprvé s dvoulitrovým Renaultem Clio v nezvykle stříbrném kabátku. V Hrádku nás přivítalo bláznivé letní počasí a už od tréninku jsme koupali ve vlastní šťávě. Rychlostní zkoušky jsou každý rok originální a i letos tomu nebylo jinak. Pořadatelé pro nás připravili náročné zkoušky, kde nechyběly srdcové sjezdy a výstupy v lese, šotolinové letecké úseky a ostré horizonty. Náročnost zkoušek se potvrdila hned na prvních ostrých kilometrech, když mnoho posádek bylo nuceno po výletu mimo trať odstoupit. V první rundě jsme bojovali, abychom udrželi auto na silnici, jelikož podvozek byl příliš měkký a zadní gumy neměly šanci se ohřát. V prvním servisu jsme vše přenastavili a už vše šlapalo jako hodinky a začali jsme stahovat náskok zejména posádky 98 (Vykydalová-Veselá). V RZ6 nás bohužel zbrzdil defekt a ztráta opět narostla. Nicméně nic jsme nevzdali a bojovali i na posledních dvou RZ. Náskok jsme umazávali mílovými kroky, ale nakonec to nestačilo a skončili jsme o 1,6s druhý ve třídě 8 a dámském poháru. Smutek ze ztráty 1,6 sekundy na „první“ byl nakonec překonán radostí, že se nám podařilo prolomit smůlu ze začátku sezóny a vychutnali jsme si závod konečně až na cílovou rampu.

 

Martina Daňhelová