Slavnou Barumku jsem dosud mohla sledovat pouze vzdáleně z českobudějovického výstaviště, jelikož pracovní povinnosti mi bránily vychutnat si tuto náročnou soutěž se závodním speciálem. Sezóna 2012 sebou přinesla spoustu šťastných i nešťastných okolností, které nás dovedly až na samotný start Barum rally 2012 za podpory týmu PELEŠI.Racing. Více v tradičním reportu Martiny Daňhelové.

Slavnou Barumku jsem dosud mohla sledovat pouze vzdáleně z českobudějovického výstaviště, jelikož pracovní povinnosti mi bránily vychutnat si tuto náročnou soutěž se závodním speciálem. Sezóna 2012 sebou přinesla spoustu šťastných i nešťastných okolností, které nás dovedly až na samotný start Barum rally 2012 za podpory týmu PELEŠI.Racing. Na horké sedadlo spolujezdce vedle mě premiérově usedla Pavla Fričová, která Barum rally už absolvovala v loňském ročníku. Jelikož je soutěž zařazena do seriálu IRC, musely jsme se hned na začátku vyrovnat s novinkami jako je trénování na dva průjezdy pod neustálým dohledem sledovacího zařízení GPS. Tratě byly pro mě z 90% úplně nové a mnohdy velmi záludné což prověřilo nejen zkušenosti v psaní rozpisu, ale i schopnost předvídat jak bude trať vypadat po projetí širokého startovního pole. Během tréninku panovalo perné letní počasí a obavy z předpovědi víkendového deště se ukázaly být na místě. V pátek dopoledne nás čekalo první seznámení se závodním vozem Honda Civic VTI, které bylo perfektně připraveno na maratonský závod okolo Zlína. Už při shakedownu nás mile překvapilo nadšení diváků okolo trati a tím chuť do závodu nesmírně stoupala. S blížící se hodinou startu slunce zakryly mraky a začal vytrvalý déšť. Slavnostní rampu jsme přejely se závazkem širokému publiku, že se uvidíme šťastně i v neděli v cíli. Toto jsem si opakovala při každém startu do RZ, ale po odstartování byla chuť závodit silnější, což občas vyústilo v krizovou situaci a následnou interakci s diváky. S autem jsem se seznamovala i v průběhu závodu, tak po občasném zaváhání nebylo možné potrápit soupeře na předních příčkách. Velký respekt jsme měla před slavnou RZ Pindula a ukázalo se, že oprávněně. Velká škola nás čekala na poslední RZ Tesák, která se jela již za tmy. Světelná rampa fungovala spolehlivě, ale po startu trať zahalila mlha, ve které nebylo na krok vidět. Tempo se výrazně zpomalilo a erzet se stala prověrkou důkladného rozpisu. Ani v této jízdě naslepo se Pavla neztratila, za což má můj velký obdiv a dík :-). Nakonec jsme s jistou dávkou opatrnosti absolvovaly všechny sobotní průjezdy na mokru a probojovaly se do nedělní etapy. Ráno jsme měly před sebou ještě šest ostrých úseků, které nám svým charakterem dovolovaly postupně stahovat ztrátu na soupeře. Déšť pomalu ustával a na poslední tři měřené úseky jsme konečně mohly obout suché pneu, ale vzhledem k nešťastné události na RZ Halenkovice jsme se už do gum nemohli správně opřít. Objízdnými trasami jsme se předčasně dostaly do cíle Barum Czech Rally Zlín 2012. V závěru se ve mně snoubily pocity neskutečné radosti z absolvování tohoto zlínského maratonu a pocit lítosti z tragédie, která byla černou tečkou za letošním ročníkem.

Velký dík patří týmu PELEŠI.Racing za možnost startu s parádním zázemím, Pavle za odvahu si vedle mě sednout, tátovi za nervovou výdrž v průběhu závodu, která mu způsobila další šedivé vlasy :-). Dík také sponzorům a fanouškům, kteří byli báječní svou výdrží a nadšením na každém kilometru :-).

 

Martina Daňhelová

 

Foto: Pavel Kacerovský