Po měsíční pauze jsme se opět vydaly bojovat o cenné vteřiny do domoviny Martiny Zikmundové. V loňském ročníku nás po celou soutěž doprovázely technické problémy, a tak jsme doufaly, že si v letošním ročníku spravíme chuť. Více čtetě v následujícím reportu.

Po měsíční pauze jsme se opět vydaly bojovat o cenné vteřiny do domoviny Martiny Zikmundové. V loňském ročníku nás po celou soutěž doprovázely technické problémy, a tak jsme doufaly, že si v letošním ročníku spravíme chuť. Organizátoři pro nás připravili novou rychlostní zkoušku se skákajícími horizonty, tak se bylo na co těšit. Při tréninku nám sluníčko svítilo na cestu, ale ráno před závodem už jsme se probouzely do deštivého počasí. Ani tím jsme si nenechaly zkazit chuť do závodu a vyrazily jsme k našemu mechanikovi Pepovi do dílny vyzvednout závodničku. Jen co jsme však usedly a nastartovaly, objevil se problém s dobíjením. Závada byla bleskově zjištěna a už jsme zase couvaly zpátky do dílny. Šikovné Pepovi ruce kmitaly jako při formuli 1, a nakonec se vše podařilo v limitu opravit a my v poslední minutě dorazily na startovní rampu. V nervózním duchu proběhly i první dvě RZ, jelikož povrch byl velmi kluzký a koncentrace na bodě nula. V prvním servisu jsme přezuly na suché gumy a s chutí jsme vyrazily na trať. Na konci třetí rychlostní zkoušky jsme se dostaly mimo trať a Polo utrpělo design krosového automobilu na obou stranách. Přesto se nic vážného nestalo a mohly jsme pokračovat dál v soutěži, ale už s jistou dávkou opatrnosti. Závod jsme dokončily na pátém místě ve třídě a mezi ženami jsme tentokrát figurovaly jako jediné, tak jsme si vychutnaly chvilky slávy na cílové rampě :-).

 

Martina Daňhelová